Otázka míru je otázkou života

Marek Řezanka 

Andrej Babiš se ve své kampani přihlásil k preferenci mírové diplomacie, čímž si od mainstreamu vysloužil nenávistný posměch. Bohužel v naší zemi tzv. elity dlouhodobě propagují nesmiřitelné militantní postoje. Když někdo nesouhlasí s eskalací válečného konfliktu na Ukrajině, je okamžitě nálepkován jako „zbabělec“ či „dezolát“ nebo „ruský troll“ – přitom jenom touží zabránit jaderné katastrofě a mnohem většímu utrpení, než kterého jsme dnes svědky.

 Místo, aby se odsudku dočkali štváči váleční, jsou všichni ti, kdo horují za mírová jednání, nazýváni „mírovými štváči“, což je z podstaty věci oxymóron.

 Strach lidí, že kdyby se stal generál prezidentem, mohla by v České republice proběhnout mobilizace, je bagatelizován jako nesmyslný.

 Pojďme se tedy podívat, co skutečně nebezpečné být může: Premiér Petr Fiala opakovaně zopakoval lež, že Česká republika je ve válce s Ruskem. Není. Ale agresivní politika Fialova kabinetu bezpečnost našich občanů ohrožuje (například Rakušanova provokace s vyvěšeným vakem – J. Bidena či G. W. Bushe by do něj určitě neumístil).

 Česká republika otevřeně podporuje válku na Ukrajině dodávkami zbraní. Fialova vláda se dokonce chlubí, že naše ekonomika začíná být závislá na produkci tanků (závod ve Šternberku na Olomoucku) apod. Jestli by se tento trend měl ještě zvýraznit, stáváme se hlavním ruským nepřítelem – jen kousek od ruských hranic. Preferuji výrobu osobních automobilů, která ale může mít vzhledem k proti–čínské vládní politice namále.  

 Do tohoto kontextu zasaďme možné umístění americké vojenské základny na území České republiky. Připomeňme si vyjádření jednotlivých kandidátů k této problematice:

Petr Pavel si dává pozor, aby se nevyjádřil příliš konkrétně: „Na našem území dává smysl spíš nějaká logistická základna, a ta se teď bude budovat asi v Mošnově.“

 Pavlovo vyjádření bylo vyhýbavé, jak je u něho zvykem. Nepřímo reaguje i na svou minulost, a vykrucuje se z faktu, že je vládním kandidátem.

 Již Pavel Fischer řekl věci na rovinu: „Na našem území je potřeba vybudovat zázemí pro jednotky, které operují na východním křídle aliance.“ Pavel Fischer podporuje Petra Pavla.

Velice jasné vyjádření zde zanechala i Danuše Nerudová, jež nyní rovněž plně stojí za Petrem Pavlem: „Nejsme zemí, kde by NATO mělo hranici, tudíž ta diskuze se zcela jistě povede v jiných státech. V případě, že bychom byli požádáni o to, abychom americkou základnu měli na svém území, tak bych s tím souhlasila.“

 V příkrém rozporu k těmto výrokům je vyjádření expremiéra Andreje Babiše: „Určitě ne, není to potřeba. Jsme členy NATO, jsou tam dohody mimo naše území.“

Generál je zvyklý udělovat rozkazy – a současně rozkazy plnit. Vyberme si raději člověka, který je připraven vést dialog, a je schopen se rozkazům vzepřít. Zvláště, nepřejeme–li si na svém území přítomnost jakýchkoli cizích vojsk či vojenských základen.

 Než půjdeme k volbám, měli bychom si položit otázku, proč právě v těchto časech česká fanaticky antikomunistická scéna podporuje jako jeden šik člověka, který hodlal dělat kariéru v ozbrojených složkách minulého režimu. I méně bystrým dojde, že pro jeho příkladné morální hodnoty to nebude. Že to spíše bude souviset s naším jednostranným příklonem k politice Spojených států amerických, které jsou známy rozpoutáním celé řady odporných agresivních válek (v Iráků, Libyi či Jemenu). Jenže to, co je dobré pro americké ekonomické a politické představitele, nemusí být v žádném případě dobré pro zájmy nás, občanů České republiky.

 Jestliže to takto cítíme, nepodporujme kurs Fialovy vlády. Nevolme jejich kandidáta na Hrad. Nenechme se zesměšňovat, že máme oprávněné obavy ze zatažení naší země do celosvětové války. Neposilujme rétoriku a kroky, které by k tomuto fatálnímu počinu mohly vést. Toto je v naší moci. Vyberme si tedy uvážlivě. 

 

Bez míru…

Marek Řezanka

Mír pro mě není obehraná fráze,

ale snad ze všech hodnot nejvyšší.

Bez míru nemá cenu něco sázet.

Bez míru nikdo Múzy neslyší.

Bez míru stavět nerozumné zdá se,

neboť, co vznikne, válka rozboří.

Bez míru sny jsou jaksi všechny passé,

válčí–li se, jsou na nic doktoři.

Bez míru nelze druhým lásku dávat,

bez míru nic než strach se nezplodí,

strach, který škrtí jako stovka kravat,

strach širý jako moře bez lodí.

Bez míru těžko může těšit práce,

bez míru člověk radost nezíská.

Válka vždy nutí lidi vykrvácet,

válka všem slovům dává želízka.

Kde není mír, tam lidé žijí v trýzni,

živoří s tím, že nic je netěší.

Ve válce marně po naději žízní,

ve válce je i talent veteší.

Bez míru ztratí smysl všechny plány,

bez míru nemá cenu vzdělání.

Ve válce vztahy jsou vždy zpřetrhány,

v ní se vždy touha ve smrt překlání.

Kde není mír, tam bují metastázy,

aniž se někdy někdo uzdraví.

Kde nezní smích, tam již mír dlouho schází,

kde nezní smích, kraj leží churavý.

Važme si míru. Že je nutný? Právě.

To, co vzduch, voda, světlo znamená:

Bez nich již zbývá jenom sepsat závěť,

kdy přijde nová doba kamenná…

Namluveno: